Co v Zelenči neuvidíte

První hřiště v Zelenči

Historie hřišť v Zelenči Meruna se proháněla na různých místech v obci. V té době nebylo v Zelenči hřiště, tak se hrálo na volném prostranství u nynější školy. Také se kopalo na dvoře u Nováků, později také, a to hlavně po žních, na strništi za zahradou pana Šťastného, p. Nováka a za MNV. První stálé hřiště v Zelenči, které používal oddíl kopané, vedlo podél železniční trati, dnešní levá strana Dunajevského ulice. hřiště mělo minimální rozměry 76 x 55 m. Plocha byla pronajata od p. Pánka za roční nájem 800,- Kčs. V roce 1936 bylo dosavadní hřiště prodloužena na délku 90 m a celkový nájem byl zvýšen na 1.050,- Kčs ročně. Toto hřiště nebylo oploceno a nemělo žádné kabiny, takže se hráči převlékali v hostinci U lva. Na tomto hřišti se hrálo od r. 1929 až do r. 1940, kdy byla tato plocha použita na stavební parcely. V roce 1940 se po dohodě s p. Novákem pronajal nový pozemek a tam bylo vybudováno nové hřiště, které mělo rozměry 95 x 65 m. Tehdy ovšem ještě bez kabin. Za pronájem pozemku platil sportovní klub pa-nu Novákovi 250,- Kčs ročně. Stále se rozrůstající činnost sportovního klubu S.K. Zeleneč znamenala i zvyšující se finanční a technické nároky. Jedním z nejdůležitějších úkolů bylo vybudování šaten pro hráče přímo na hřišti.

Rozpočet na jejich stavbu byl ale tak vysoký, že (20.760,- Kčs)se stal těžko proveditelným, vždyť jmění sportovního klubu činilo v r. 1943 pouhých 2.414,- Kčs. Po společné poradě s předsedou klubu V. Janákem, a s pány Jar. Fialou, 01. Pavlíkem a Ant. Musilem byl uspořádán koncert Kmochovy kapely za řízení pana kapelníka Vláska. Koncert se uskutečnil dne 4:4.1943 v sále U lva a měl obrovský úspěch. Bylo vybráno asi 11.000,- Kčs, z toho byl čistý zisk pro Sokol 6.048,- Kčs. Také byla uspořádána sbírka po vesnici, při které bylo vy-bráno 13.660,- Kčs. Pochopení a podpora občanů pro tuto akci bylo nevšední a příkladné.Dary vpisovali i ti, kteří se sportem neměli nic spo-lečného, ale chtěli prostě přispět na dobrou věc a oceňovali dobrou sna-hu sportovců.Ještě v roce 1943 se začaly kabiny stavět. Stavbu tehdy prováděl pan Jonáš. Přes velké těžkosti s obstaráváním materiálu je dokázal postavit za měsíc.

Vnitřní zařízení, jako lavice, skříně a regály zhotovil p. F. Virc, za 6.000,- Kčs. S.K.Zeleneč získal za přestup Fr. Boreckého do Meteoru VIII Praha částku 20.000,- Kčs. Mohly tedy pokračovat úpravy hřiště. Za takto získané finanční prostředky se pořídilo oplocení kolem celého hřiště. Betonové sloupky zhotovil p. Janák, veškeré dříví na ohradu opatřil pan Jonáš. Práce byly prováděny brigádnicky, vstupní bránu se dvěmi pokladnami zhotovil p. Jonáš se svými tesaři také zadarmo. Celková hodnota oplocení hrací plochy a rozhlasové kabiny činila okolo 80.000,-Kčs a byla celá uhrazena již v roce výstavby. Později byla zakoupena i rozhlasová aparatura. V roce 1956 byla zahájena výstavba dnešního sportovního stadionu.

Brána třetího hřiště v Zelenči.

Zdroj : Mirek Kubáněk

V roce 1972 začala výstavba prodejního střediska v Zelenči – samoobsluha. Výstavba probíhala formou dobrovolné brigády. 12. července 1975 proběhlo slavnostní otevření.

Součástí prodejního střediska byly potraviny, drogerie – domácí potřeby a maso uzeniny.

V současné době stojí na pozemku samoobsluhy hlavní budova ZŠ Zeleneč.

Před II. světovou válkou byly připraveny plány na stavbu nové tělocvičny T.J. Sokola Zeleneč ( nyní parcela č.p. 442 p. Moravec). Stavba byla povolena a už se navážel stavební materiál, ale kvůli okupaci se práce zastavily a už nikdy nepokračovaly.

Když Jezdili Formani ….. M.Kubáněk.

Když nebylo ještě železnic, byly silnice jedinými tepnami, které celý český venkov spojovaly s matičkou Prahou. Proto podle cest vzkvétaly zájezdní hospody. Ještě mapy stabilního katastru ve středních Čechách z let 1836 až 1841 vyznačují tyto budovy. Dlouhý, až několikaměsíční pobyt formanů mimo domov, dával při silnicích vznikat svérázným zájezdním hospodám, které sloužily potřebám formanů, a pocestných handlířů. Pošty a dostavníky se tu na svých cestách zastavovaly. Lidé v nich nacházeli nejen občerstvení pro sebe, ale i potřebný odpočinek, napojení a nakrmení pro své koně. Protože tu zůstávali přes noc, bylo nutné, aby mohli koně ustájit a vůz bezpečně uložit a zabezpečit proti krádeži.

Začátkem 16. století vznikla stará formanská stezka, která vedla od Prahy na Hor. Počernice, přes Čertousy, dále, po táhlém hřebenu, dnešní polní cestě, kolem kapličky, která pokračuje k východu mezi poli směřuje k Nehvizdům a dál na Poděbrady. Tato formanská stezka byla nejprve pěší, a od roku 1615 jízdní. V pozdějších dobách byla přejmenována na „Císařskou“ a ještě později na „Královéhradeckou“ silnici, takový byl její směr až do roku 1814, kdy byla na státní náklad vybudována nová silnice „Poděbradská.“

Na této silnici vznikla v Jirenském katastru nová samota, zvaná „Nová Hospoda“. Dodnes zde stojí několik domků s malou alejí, ovšem již bez původního významu.

,, Nová Hospoda“

Roku 1814 stavěna byla nová silnice, nynější Poděbradská, která se od původní daleko odchýlila. V ten čas dala bývalá Jirenská vrchnost povolení, aby u nové silnice blíž k Jirnům byla postavena tzv. ,,Nová Hospoda“ č. 7. patřící k Jirnům, čímž působnost ,,Staré Hospody“ zanikla a rok 1843 rozhodl pak o celé osadě. Nová hospoda, byla to rozsáhlá, patrová budova, důkladná stavba klenutých stropů, které byla po několik desetiletí oblíbeným místem pocestných formanů i obyvatelstva domácího, neboť veškerý ruch soustředil se na silnicích. Nebylo tehdy ještě drah. Ale brzy po válce byla na rozkaz majitelů dědiců Jakuba Pasra rozbořena. Nová Hospoda ve světové válce stala se útulkem Haličským uprchlíkům hlavně z Krakova a okolí.

 Naše Polabí 10 díl 10. str.144

 

kaple_katastrOsada ,,Stará Hospoda“.

Bývalé panství Jirenské, ke kterému patřila i obec Zeleneč až do zrušení roboty roku 1848, postavilo v těchto místech na dnešní okresní silnici k Šestajovicům, kde stojí kaplička sv. Jana, roku 1780 zájezdní hospodu a přilehlé budovy, ve kterých byla pekárna a kovárna. Celkem tu bylo 6 domů, které jsou zachyceny v katastrální mapě z roku 1841. Čísly popisnými patřily pod Zeleneč.

Život zde byl v době formanské slávy velmi čilý až rozmařilý. V očích tehdejší vrchnosti byl v nemilosti, a často bylo poukazováno na to „hnízdo“ u Zelenče.

Zánikem staré silnice Královéhradecké v létech 1814 zanikl i zde poznenáhlu veškerý život a osada se stávala bezvýznamnou. Dne 25. května 1843 vznikl z neznámé příčiny požár a celá „Stará hospoda“ lehla popelem a nebyla více obnovena. Vyhořelí osadníci dostali náhradou za utrpěnou škodu od Jirenského panství stavební parcely v Nových Jirnech a Zelenči, kde si pak svým nákladem postavili nové domky.

 Jak zanikaly staré osady a vznikaly nové. J. Laušman.

Tím byla rozšířena osada Nové Jirny, která vznikla kolem r. 1800 při popisných číslech již stojících: 1. panská myslivna a 2. panská hospoda. Osada tato vznikla na půdě panského lesa, po němž dodnes zbyl název polí za osadou * V dubinách *. Osada původně byla nazvána majitelem *Unterhof*, kterýžto název lid přetvořil v posměšné jméno *Utrhov* (od Jiren odtržená). Německý název se však neujal a změněn v Nové Jirny (někdy v lidové mluvě užívá se i jméno Malé Jirny). R. 1809 měla osada celkem 9 čísel.

Naše Polabí: Ročník 10. Číslo.10. str.145 rok.1933

 

Čísla popisná 43 až 48 „Stará Hospoda“.

 

Číslo pop. 43. (dř. 29.) stará kovárna.

Rok. 1784 – Josef a Anna Ekhardovi
1835 – Anna Ekhardová, vdova
1835 – Josef a Ludmila Ekhardovi
1843 – Václav a Anna Kolaříkovi
Náhradou za shořely domek dostali stav. parcelu v N. Jirnech na postavení nového domku č. 19.

Číslo pop. 44. (dř. 29) stará pekárna.

Rok. 1780 – založená pro Jana a Josefu Koudových
1801 – Antonín a Kateřina Kučerovi
1803 – Jakub Houžvička
1823 – Václav Melichar
1824 – Vincenc a Dorota Střelečkovi
1830 – Josef a Kateřina Blažkovi
1832 – Kateřina Blažková
1841 – Jan Beránek
Náhrada v N. Jirnech: 200 čtver. sáhů pro nové čp. 20.

Číslo pop. 45. ( dř. 25) stará hospoda

Rok. 1781 – od Josefa a Barbory Langrových převzal Josef a Rosálie Lenkovi.
1793 – od Rosalie, znovu provdané Veselé, koupil Jakub Houžvička
1801 – Václav Houžvička
1804 – Václav a Anna Houžvičkovi
1804 – František a Ludmila Klučinovi
1805 – Václav a Anna Houžvičkovi
1823 – Josef a Kateřina Škopkovi

Číslo pop. 45. A.

Rok. 1834 – Josef a Getruda Škopkovi
1839 – František a Alžběta Svatoňovi

Číslo pop. 45. B.

Rok. 1828 – od Josefa a Kateřiny Škopkových koupil jednu 1/3 Václav Šťastný
1829 – Václav a Kateřina Doušovi
1831 – Kateřina Doušová
1840 – Alžběta, dcera Kateřiny Došový
Náhrada: 100 čtver. sáhů v N Jirnech pro nové čp. 21.

Číslo pop. 45. C.

Rok. 1829 – od Josefa a Kateřiny Škopkových koupil 1/3František a Kateřina Hřebíčkovi.
1830 – František a Magdaléna Pokorných
1838 – Václav Hanzlík

Číslo pop. 46, domek u staré hospody.

Rok. 1780 – postaven domek pro Václava a Kateřinu Houžvičkových
1823 – Jakub Houžvička
1823 – Václav Hitška
Náhrada: 200 čtver. sáhů v N. Jirnech pro nové čp. 24.

Číslo pop. 47, domek u staré hospody

Rok. 1780 – drželi František a Kateřina Kučerovi
1830 – Kateřina Rybáková roz. Kučerová
1842 – Helena Šuppová
Náhrada: 200 čtver. sáhů v N. Jirnech pro nové čp. 22.

Číslo pop. 48, domek u staré hospody

Rok. 1780 – založen od vrchnosti pro Václava a Ludmilu Bendlových
1799 – Matěj a Dorota Růžičkovi
1808 – Matěj a Dorota Flídrovi
1825 – Josef Flídr
1829 – Anna Karbulková
1832 – Josef a Anna Marie Havlíčkovi
1837 – Josef a Kateřina Mafkovi
Náhrada: 200 čtver. sáhů v N. Jirnech pro nové čp. 17.

Zbytky „Staré hospody“ byly nákladem vrchnosti srovnány se zemí, a nebyla více obnovena. Jedinou památku, připomínající zašlou dobu, je značně sešlá kaplička, sv. Jana o které se mluví již r. 1714. Kolem ní jsou tři stromy, 2 lípy a akát, chráněné památkovým úřadem. Obraz zmíněného světce tam již není. Sloh kapličky jest časně barokový. Prvá zmínka o kapličce se nachází již v Tereziánském katastru a na josefském mapování roku 1781.

V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce – zednické práce.

9.2. 2002 kaplička u staré hospody, byla v ranních hodinách vybouraná osobním autem, a po nárazu se celá zřítila na zem, na osobní auto, které přimáčklo k zemi. O život přišel řidič auta Z.M. ze Zelenče.

 

Kaplička sv. Jana datována 1714