1931

Cinta ze Zelenče.

Každá válka přinášela lidstvu nezměrná utrpení. Jedním z nejhorších býval hlad. O tom důkladně poučena byla naše generace v první světové válce v letech 1914 – 1918.

I ve válkách napoleonských jediným a největším zájmem obyvatelstva bylo ukrývali potraviny před slídivými zraky vojska obcemi procházejícího. Tak i v Zelenči.

Francouzští vojáci vtáhli do Zelenče a prvním úkolem jejich bylo shánět potraviny. Vzali, na co přišli a zle se vedlo občanu , který zapomněl ukryti zásoby nějaké, anebo když se mu nedostalo času, aby skrýš si vyhledal. A vždy a za každých dob se našly černé duše jednotlivců zlobných a zaujatých, kteří nepříteli dovedli říci o svých bratřích okolnosti, které značně škodily.

Tak i v Zelenči našel se člověk, který ze zášti proti sousedovi vyzradil Francouzům skrýš, kde ukryl si nějaké zásoby potravin. A vojáci samozřejmě nedělali nic jiného, než že skrýš vyhledali a zásoby prostě zabavili.

Řekli však si, že když občan, který je o skrýši uvědomil, věděl o této, bude věděli i o jiných. Chytli ho proto, naléhali na něho, aby vyzradil i skrýše druhých občanů a když odmítal, ať už proto, že nevěděl či na ostatní sousedy prozradit nechtěl, položili milého občana na lavici a odměnou mu dali dvacetpět ran lískovou holí.

Šel si občan milý stěžovat konšelům a rychtářovi. Tehdejší rychtář Jan Hora *), bratr provinilého se občana, přísně a spravedlivě rozhodl a se slovy: ,,To máš za to, žes to o sousedovi vycintal “, stížnost odmítl.

*) Za toho rychtáře postavili občané siličný pískovcový kříž, nápisem: Za rychtáře Jana Hory. Náklad obce Zeleneč L.P.1817. Stojí u silnice mezi obcemi Zelenči a Svémyslicemi.

Naše Polabí ročník VIII. Číslo 8. – duben 1931

Cinta ze Zelenče: Z knížky, Jan Morávek „Divočina“ str.30. Hleď se, jdi dál, prskáš jako židovka! necintej jako cinta ze Zelenče.

Stalo se.. .

Cintov rádi volali průvodčí ve vlaku v Zelenči. Tak jednou průvodčí řekl příští stanice Cintov. Chlapi kteří jeli z práce domů (tenkrát z vlaku vystupovalo taky 40 lidí) toho průvodčího, který měl dát znamení odjezdu a stoupl na schůdky, zvedl ruku k odjezdu a když vlak se rozjížděl, tak ho z těch schůdků chlapi stáhli a vlak odejel bez něj. M.K